Sotnabeaivve skábmamánu 16.b. geigejuvvui Kárášjoga gieldda kulturbálkkašupmi 2008, SNFa stivrralahttui Julius-Iŋggá Gudrun Eliissái (govas). Son oaččui Mathis Nango dahkan govvadáidaga ja 10 000 n.ruvnnu. 

Gieldda beales logahallui máŋgga jagáš searvebargu ja áŋggirdeapmi, gitta dan rájes go son lei mielde vuođđudeamen Sáráhká-Sámi nissonorganisašuvnna ja go lei Kárášjoga Sámi Nuoraid Searvvi stivrras. Loga gieldda vuođustusa: www.karasjok.kommune.no

Julius-iŋggá Gudrun Eliissá lea leamaš mielde vuođđudeamen sihke Sáráhká 1988, Kárášjoga Sámi Nissonolbmuid Listta 1989 ja SNF-Sámi NissonForum, mii vuođđuduvvui organisašuvdnan jagis 1998. Dán jagi lea nuppi nissonorganisašuvnnas 20 jagi ja nuppis ges 10 jagi ávvudeapmi.

Gudrun dattege álggii searvebargui juo 30 jagi dassái; Romssa gávpogis, gos válljejuvvui Romssa Sámiid Searvvi stivrii 1979, ja lei lahttun Romssa Sámi Studeanttaid Searvvi vuosttas stivrras 1983. Dasto lei maiddái Sámi Oahppolihttu (SOL) stivrras máŋga jagi.

Kárášjogas son lea maŋimus jagiid jođihan Gába áigečállaga doaimmahusa, leamaš Sámiid Vuorká-Dávviriid Museasearvvi stivrras ja bargan Arvedávggi prošeavttain, mii dál lea šaddan mánáid ja nuoraid sámegiel lávdedáiddaforuman, man interimstivrras leaba Gudrun guovttos Mary Risvik Stuengain Kárášjogas, ja Inger Anne Kristoffersen, Deanus. 

Gudrun logai giitosártnistis ahte dát lei vuorddekeahtes gudni oažžut, ja namuhii dasto moadde ášši maid dáhttu čalmmustahttit:

1) Arvedávggi prošeavtta – man dehálaš lea bargat dan ovdii ahte sámegielas lea árvu mánáid kulturbarggus, nu go omd. Boazovári sámemánáid teáhterfestiválas Guoládagas, gos iešguđet gilážiid sámemánáid joavkkuin leat sámegiel čájálmasat lávddis. Arvedávgi lei Boazováris 2006, Kárášjoga, Deanu ja Leavnnja mánáiguin ja lea fas ráhkkaneamen boahtte teáhterfestiválii cuoŋománu loahpas 2009.

2) Báikkálaš historjábargu. Kárášjoga historjá lea čállon 1900 rádjai, muhto dál ii vástit oktage searvi iige ásahus maŋimuš čuohtejagi historjjá dokumenterema Kárášjogas. Museasearvi lea de iskan dáinna bargat, ja ohcan ruđa dahkat jahkásaš giligirjji. Dattege dat ii ilmma 2008, go Sámedikki Sámeálbmotfoanddas ii jullon dasa ruhta. Boahtte jagi lea 50 jagi dassái go lei stuorra sámepolitihkalaš hušša ja stuibmi Kárášjogas, man birra eai ollus dieđe. Jagis 1959 almmuhuvvui 1956-Sámekomitea árvalus, ja Kárášjogas nákkáhalle nu garrasit dán alde ahte vel Oslo aviissat ge čálle dan birra.

3) Kárášjoga vuoras olbmuid dilli. Sága mielde sii eai oaččo dan divššu maid gieldda ásahusat leat geatnegahtton fállat. Juohkehaš atná fuola iežas lagamuččain, muhto ollu eaktodáhtolaš bargu lea nissonolbmuid olggiid alde, dasa lassin eanaš bargit fuolla- ja dikšunsuorggi virggiin leat nissonolbmot. Lea go son nu ahte gáržžidit ja unnidit resursaid dien suorggis danne go dát leat nissonolbmuid arenat?  Manin dán ii sáhtášii guorahallat? Ii dušše Kárášjogas, muhto eará gielddain ge. Politihkárat dárbbašit dákkár dieđuid, manne eai diŋgo dákkár barggu?  Dat buvttášii máhttu ja dieđuid das manne dán suorggi bargiid dilli ii leat dohkálaš. Heajos dilli de čuohcá vuoras olbmuid ala geat dárbbašit divššu ja fuola.

Son dajai loahpas ahte eiseválddit ja politihkárat galggašedje nagodit gulahallat buorebut eaktodáhtolaš servviiguin, servviiguin man váldobargu ii leat vuos ja ovddimus hutkat báikegoddái astoáiggefálaldagaid, muhto bargat nanosmahttit sámi identitehta ja kultuvrra. Dát eaktodáhtolaš áŋggirdeapmi vuolgá das go njunušeiseválddit eai leat goziheamen dáid bargguid nu go galggašedje.

Julius-Iŋggá Gudrun Eliissá lea kulturmuitobeaivvedoaluin Kárášjogas čakčamánus bártidan nu ahte olgeš juolggi šušmesuotna manai rástá, ja lea soppiiguin vázzán guokte mánu. Danne čohkkedii doallat sártnis, maid doalai sámegillii  – ja ieš dulkui dárogillii. Kárášjoga gieldda sátnejođiheaddji dat geigii sutnje bálkkašumi, ja doallá die Mathis Nango govvadáidaga. Govvideaddji: Julius-Iŋggá Nils Peder.