snf-stivra1

SNF-Sámi NissonForum sávvá Norgga ođđa sámediggái lihku. SNF illuda go Sámedikki 39 lahtuin leat 19 nissonolbmo ja illuda maid sámediggeráđi nana nissonovddasteamis. SNF dattetge ferte čujuhit ahte dál livččii dárbu duvdit sámi servodaga nissonpolitihkalaš áššiid almmolašvuhtii. 

SNF jahkečoahkkin, gieskat čoahkkanan Romsii golggotmánu 2.-4.b. 2009, sakka šálloša ahte nissonpolitihkalaš bargu dál orru bázahallon. SNF atná dán lávkin maŋosguvlui sohkabealdásseárvobarggus, das go SNF bargu loktet sámenissoniid árvvu ja demokráhtalaš vuoigatvuođaid seamma dássái go davviriikkaid nissoniin muđui, ii leat eiseválddiid guovdo ožžon coavcci. SNF bivdá norgga ođđa sámedikki dán váldit duođasin ja lagamus áiggis lágidit nissonpolitihkalaš konferánssa. SNF stivra govas – gurut b. Valentina Sovkina, Gudrun E Eriksen Lindi (duogábealde), Annele Gaup ja May-Lisbeth Myrhaug. Rauna Kuokkanen lea maiddái SNF stivrras lahttun. 

–Sámediggi dohkkehii skábman 2008 sierra Dásseárvodoaibmaplána 2009-2013. Plána ii gártan danin maid SNF lei vuordán, dárbbu ektui oččodit Sámedikki ja nissonorganisašuvn-naid gaskasaš dialoga, ja daid dárbbuid ektui maid SNF oppa sámi nissonorganisašuvdan máŋggaid jagiid lea ovddidan sihke norgga Sámediggái ja dásseárvoeiseválddiide, ee. SNF 03.04.08 notáhtas Sámediggái dásseárvodoaibmaplána barggadettiin, ja 26.02.09 čoahkkima oktavuođas dásseárvoministtariin Anniken Huitfeldt Kárášjogas, cealká SNFa stivra. 

Dange šálloša SNF, ahte Sámedikki presideanta jagis 2009 ii leat vuoruhan deaivvadit SNF:ain ságaškuššat dáin áššiin, vaikke SNF lea dan bivdán ja presideanttas alddis lea leamaš ovddasvástádus dásseárvo-áššesuorgái, ja vaikke Sámedikki dohkkehan dásseárvoplána 2009-2013 vuoruha ee. dákkár doaibmabiju Oasseulbmil 1 vuolde “Sámediggi galgá viidáset ovddidit gulahallama organisašuvnnaiguin mat barget dásseárvoáššiiguin”.

SNF čujuha dárbui cegget heivvolaš bargovuogi mii ovddida dialoga ja gievruda aktiivva eaktodáhtolaš organisašuvnnaid bargovejolašvuođaid ja ruhtadili. – Dálá doaibmadoarjagiin, SNF ii bastte čađahit dan barggu mii vurdo riikkaidgaskasaš eamiálbmotnissonorganisašuvnnas. SNF bargá sihke guovlolaččat, našuvdnalaččat ja riikaidgaskasaččat. Bargat njealji stáhtaid sámi nissongažaldagaiguin gáibida dáidduid, searaid ja návccaid, cealká SNF stivra.    

Dárbbut leát máŋgga dásis ja suorggis, ja SNF čujuha ee.:

1. Barggut sámi servodagas: Sámenieiddaid ja –nissoniid vuostá seksuála givssideap-mi, illasteapmi ja veahkaváldi leat tabu-áššit maid ferte sihke kártegoahtit ja oažžut beaivečuvgii. Dievdduid girji (2009) lea mávssolaš gáldun dás, ja barggu ferte čuovvolit, danne go diehtit seksuála givssideapmi dáhpáhuvvo ollu sámi birrasiin. SNF jahkečoahkkin lea gieskat mearridan bargoplána veahkáválddálašvuođa vuostá servodagas. Dál váilot vuođđodieđut sámi nissonolbmuid dilis. SNF lea máŋga jagi bargan oččodit ”Márjá”-nammasaš prošeavtta johtui čohkket systemáhtalaš dieđuid sámenissoniid historjjás. Dađi bahábut leat sihke Sámediggi ja eará ruhtadanásahusat hilgun min ohcamiid. Vrd. č. 5 dás vulobealde ruhtadeamis.

2. Euro-árktalaš dásis: Barentsovttasbargu uhcán čalmmustahttá nissonolbmuid rolla regiuvnna servodatovdáneamis. Danne bearrašiid dilli, sosiála dilit, mánáid bajásšad-dan ja nissonolbmuid ekonomalaš návccat uhcán váldojit vuhtii – vaikke dát bealit sakka čuhcet nissonolbmuid árgabeai’dillái. SNF orru leamen áidna nissonolbmuid searvi guhte iská váikkuhit eamiálbmotáššiid ovdáneapmái barentsovttasbarggus.

3. Davviriikkalaččat: SNF lea máŋga jagi juo bivdán Sámedikki bargat dan ala ahte sámenissonatge besset oassálastit almmolaš davviriikkalaš dásseárvobargguide. Kalaallit Nunaat (Ruonáeanan), Ålánda ja Fearsullot leat mielde sierra guovlun, muhto eai fal sámenissonat ja -albmát. Vai sámit galget sáhttit searvat ásahuvvon davviriikkalaš dásseárvobargui, de sámedikkit ja Sámi parlamentáralaš ráđđi fertejit čavget suittehiid. Dat lea vuoigatmeahttumis ja eahpedemokráhtalaš dillin ahte  sámenissonat ain jagis 2009 dás leat olgguštuvvon.

4. Globála dásis: SNFge galggašii beassat čállit oasis raporttaide maid eiseválddit ja nissonlihtut sáddejit Ovttastahttojuvvon Našuvnnaid (ON) nissonkonvenšuvdna-komitei, das mo iešguđet riikkat barget nissonvealaheami vuostá ja dásseárvvu ovdii. Muhto dain sivain maid bajábealde lea namuhan, de SNF:s leat ráddjejuvvon vejolašvuođat gaskkustit oaiviliiddámet ja máhttumet, ja fuolahit ahte sámenissoniid jietna gullo. Dehálaš ja ávkkálaš livččii maid ahte sámenissoniidda addo vejolašvuohta áŋggirdit solidaritehta- ja politihkalaš barggus ovttas nuppiin eamiálbmotnissoniiguin eará máilmmečiegain.     

5. Doaibmabijuid ruhtadeapmi

SNF ii leat duhtavaš eaktodáhtolaš servviid doaibmabijuid/prošeavttaid ruhtadea-mis. SNF lea maŋimus jagiin vásihan ahte ruhtadanorgánat dađistaga gáržžidit min barggu danne go muhttet iežaset bargovugiid ja vuoruhemiid, ja SNF ohcamat de báhcet olggobeallái. Dát gusto omd. :  

1) Norgga Sámediggá, guhte 2009 rájes lea sihkastan bušeahttapoastta dásseárvoprošeakta-ruhtadeami várás. Eará prošeaktaruđaid vuoruhemiid mielde, SNF ii sáhte vuordit doarjaga.

2) norgga dássárvodepartementta ruhtadanortnegii, mii čujuha Sámedikki ruđaide, vaikke Sámediggi 2009 bušeahtta lea rievdadan iežas ortnega nu ahte dikkis dál ii leat sierra doarjja dásseárvoprošeavttaide.

3) norgga nissonorganisašuvnnaid oktasaš orgána: FOKUS, mii maŋimus jagiid lea dorjon dušše ovttasbarggu lulli-riikkain, nappo Afrihkás, Asias ja Mátta-Amerihkás, iige šat doarjjo ovttasbarggu davviguovlluin gos SNF bargá. SNF lea máŋga jagi geahččalan dán rievdadit ja buktán evttohusa FOKUS’ ovddastusgottečoahkkimii Oslos, muhto eat leat lihkostuvvan.