laila-s-sandvik-1Biret-Elle Láilá, Laila Somby Sandvik, lea riegádan 1942 ja ássá Kárášjogas. Láilá lea leamaš almmolaččat oidnosis dakkár oktavuođain gos árbevirolaččat eai leat oidnon galle nissonolbmo, ja nu son leamaš ja lea ain ovdagovvan máŋgasiidda. Sus lea sámepolitihkalaš barggustis leamaš garra dáhttu buoredit sámi mánáid ja nissonolbmuid dili, ja nu ámmáhisbarginge. Láillá luottaid ja bargguid sáhttit guorrat sámi servodateallimis – ja SNF lea ilus go son ain lea duvddan sámi servodatovdáneamis, máhtuinis, gealbbuinis, bargomovttainis ja eandalit návccaidisguin.

Láillás lea ovdaskuvlaoahpaheai’oahppu, ja sierrapedagogihkka lasseoahppun. 1960-logu gaskkamuttus son lea leamaš virggiin bargat sámi mánáid ja nuoraid ovdii. Son lea bargan mánáidgárddiin, ja leamaš sihke Sámi instituhtas ja Sámi oahpahusráđis prošeaktamiel-bargin. Son lea leamaš mielde Lagašbiras-Mánáidgárdeprošeavttas, ja lea bargan NRK Sámi Radio mánáidprográmmain. Son lei Sámi mánáid- ja nuoraidpsykiatralaš bálvalusas Kárášjogas dalle go 1992-94 oaččui virgelobi bargat Norgga Mánáidáittardeaddji sámi ráđđeaddin. Maŋŋil son lea bargan Sis-Finnmárkku Bearašsuodjalanguovddážis, gos ain lea 20 % virggis. Vaikke lea 67 jahkásaš ja ámmáhisbargi, báhpaeamit, eadni, áhkku ja máttaráhkku, son ain čájeha servodatberoštumi ja oassalastá čoahkkimiidda sihke logaldallin, digaštallin ja ohpihii bivdo buktit iežas oaiviliid medias.  

SNF háliida buktit ovdan su barggu –

1) – ovddidit nissonolbmuid dili ja sohkabealdásseárvvu
Láilá lei mielde vuosttas sámi nissonseminárain, ee. Kárášjogas 1978, gos sus lei álgosáhka sámi mánáid ja mánáidgárddiid birra. Seminára celkkii ee. “Mii leat sámi organisašuvnnaid bargguin váillahan áššiid mat midjiide leat dehálaččat, ja maid livčče sáhttán ovddidit jos nissonolbmot livčče eanet searvan organisašunbargguide.”  Dasto Láilá searvvai vuođđudit Sáráhká-Sámi nissonorganisašuvnna 1988, ja válljejuvvui interimstivrii. Son lei velá mielde ásaheamen Sámiid Nissonolbmuid Listta Kárášjogas vuosttas sámediggeválgii 1989, ja lei listaevttohassan sihke sámedigge- ja gielddaválgii. Láillás leat leamaš luohttevašámmáhat ja lea leamaš doarjjan SNF-Sámi NissonForum barggus. Son lea nu leamaš láidesteaddjiid  gaskkas loktet sámenissoniid stáhtusa.

2) – sámi mánáid ja nuoraid barggus
Láilá barggai Finnmárkku fylkkamánnis 1970-logus, ja mátkkoštii sihke fylkkas ja Norggas muđui, barggus buoridan dihtii sámemánáid bajásšaddandili. Maŋŋil, mánáidáittardeaddji Trond-Viggo Torgersena sámi ráđđeaddin, Láilá vástidii oasseraporttas “Gula maid muitalan” / “Hør hva jeg har å fortelle” (1995),  mii lei oassi norgga sámi mánáid ja nuoraid dili vuosttas govda kártemis. 2008:s  Láilá vulggii Sámi Spábbačiekčanlihtu stivrii, danne go son maŋimus jagiid lea čuovvugoahtán ja loktegoahtán ođđa suorggi, nuorra spábbačiekči nieiddaid dili.

3) – illástemiid gillán olbmuid ja tabu-áššiid jietnaguoddin
Láilá lea almmolaččat cuiggodan diliid mat ain leat tabu-áššin sámi báikegottiin, ja bealuštan mánáid ja nuoraid, ja nieiddaid ja nuorra nissonolbmuid, erenoamážit go lea leamaš sáhka vuolidumiin nugo seksuála illastemiin ja veahkaválddiin ruovttus, Son lea dán dahkan sihke fága- ja nissonolmmožin, ja politihkkárin. Láila duostá ja lea ohpiihii ožžon ovdan dan ahte servodat ii ovdán jos ii oktage hállagoađe das mii lea váttis ja gildojuvvon (tabu-) ášši.

4) – sámepolitihkalaš barggus
Su buolvva sámenissoniid gaskkas eai leat máŋgasis leamaš nu guovddáš politihkalaš ámmáhat sámi servodagas go Láillás. Son lei mielde vuođđudit Álttá Sámiid Searvvi ja son lea leamaš ee. Norgga Sámiid Riikkasearvvi ja Kárášjoga Sámeálbmot Bellodaga stivra-lahttun. Láilá lea ovdavázzin, gean máŋgga dáfus sáhttá buohtastallat beakkán Elsa Laula Renbergain. Láilá árrat beroštišgođii sámepolitihkalaš barggus, juo 17-jahkásažžan 1959:as, dalle go Sámekomitea árvalusa alde šadde nana politihkalaš nákkut Kárášjot-servodagas.

5) – sámi árbeguoddin ja -gaskkusteaddjin
Láilá lea čeahpes juoigi. Son bealušta árbevirolaš luođi ja áŋggirda mánáide ja nuoraide oahpahit luođi, fievrridan dihtii dán árbbi ođđa buolvvaide. Son maiddái máhttá luđiid dajahusaid, ja nu son máhttá čilget luođi. Ovttas etniinis, beakkán Biret Elliin, Berit Ellen Balto, Bieskkenjárggas, son almmuhii 1970-logus árbevirolaš luohteskearru. Láilá lea maiddái muitaleaddji, ja lea sin gaskkas geat ain dadjalit sátnevádjasa lunddolaččat ja vuohkkasit háleštaladettiin. Dáiddalaš attáldagaidis dihtii ja máhtuidis dihtii sus leat leamaš ámmáhat nugo Sámedikki dáiddastipeandalávdegotti jođiheaddjin ja Biret Elle Muitofoandda stivralahttun.  
Bálkkašupmi – diploma ja symbolalaš 1000 n.ru. sturrosaš ruhtaskeaŋka, geigejuvvui sutnje SNF-Sámi NissonForum jahkečoahkkimis Romssa gávpogis golggotmánu 2.-4. b. 2009. 

SNF ovdánahttinbálkkašupmi lea 1999 rájes geigejuvvon sutnje dahje sidjiide gean barggu SNF stivra atná leat dásseárvvu ja ovttaárvosašvuođa ovddideapmái ávkin sámi servodagas.

laila-s-sandvik-12

Biret Elle Láilá oktan diplomain, man SNF stivra geigii sutnje SNF jahkečoahkkimis Romssas golggotmánu álggus.

laila-raimo

Geassemánus 2009: Biret Elle Láilá oktan Norgga eiseválddiid sámeáššiid stáhtačálliin Raimo Valle, álbmotčoahkkimis Kárášjogas gos Norgga Mánáidáittardeaddji ge oassálasttii.