stholm-utst-1SNF-Sámi NissonForum seminára ja jahkečoahkkin Stockholmmas golggotmánu 15.-17.b., fáttáin ”Sámenissonat ja iešmearrideapmi”.  


SNF-Sámi NissonForum čoaggana 25 oasseválddiin Stockholmma Hotel Odenii golggotmánu 15.-17.b. 2010. Fáddán lea “Sámenissonat ja iešmearrideapmi”. Seminára ja jahkečoahkkin dulkojuvvo ruoŧa-/dárogielas ruoššagillii ja nuppi guvlui. 

SNF oaidná dárbbu buktit sámenissoniid perspektiivva sámi iešmearrideami almmolaš digaštallamii, ja mii bovdet nissonolbmuid aktiivvalaččat defineret ja digaštallat sámi iešmearrideami doahpaga.

Golmmaoašát prošeakta “Sámenissonat ja iešmearrideapmi 2010-2011
-Váilot árenat čohkket ja ovdánahttit nissonolbmuid máhttu dán suorggis, cealká SNF stivra. SNF lea danin álggahan prošeavtta “Sámenissonat ja iešmearrideapmi 2010-2011”, mas leat golbma oasi. Dat leat: 1.oassi: Seminára Stockholmmas, ja 2. oassi: Women’s Worlds máilmmekongreassa oassálastin Kanadas suoidnemánus 2011, seamma seminárafáttáin, ovttas eará eamiálbmotnissonorganisašuvnnaiguin, ja 3. oassi: Oažžut áigái ovttasbarggu eará ásahusaiguin ja organisašuvnnaiguin ovdá-nahttit, juohkit dieđuid ja implementeret gelbbolašvuođa dán suorggis: sámenissonat ja iešmearrideapmi. Dán sáhttá realiseret jos SNF oažžu ruhtaduvvot prošeavtta. 

Prošeavtta ulbmilin lea oažžut lasi máhttu sámi ja eamiálbmogiid iešmearrideami hárrái nissonperspektiivvas, ja dán máhttu árvvu loktet.

Seminára Stockholmmas 15.-16.10.2010
SNFa stivra čalmmustahttá dan mo nissonolmmoš ádde iešmearrideami doahpaga, mii maiddái sisttisdoallá guđet muddui nissonolmmoš atná ahte ieš mearrida sihke iežas gorudis ja seksuálitehtas, iežas eallimis, kultuvrras ja boahtteáiggis. Dán čuvge ee. Ebba Krumlinde, guhte lea dutkan dárbbu sierra heahteguovddážii sámi nissonolbmuid várás, ja dáiddár Åsa Simma, gean fáddán lea kreatiivva ja dáiddalaš návccaid geavahit gievrudit kultuvrra ja identitehta. Guktot orruba Stockholmmas.

Leahket nuorra ja sápmelaš – ovdal ja dál
Seminára álggahuvvo bearjadat eahketveaigge golggotmánu 15.b. 2010 go psykologa Lotta Omma, Gällivare, ovdanbuktá guorahallama nuorra sámiid dearvvasvuođas ja eallineavttuin Ruoŧas. Dasto professor emeritus oskudiehtagis Louise Bäckman, muitala mátkkis birra nuorra sápmelažžan Västerbottenis professor-ámmáhii Stockholmmas. Dát govvida mo lea leat sápmelažžan Ruoŧas ikte ja odne.  Eahkedis SNF juohká min ovdánahttinbálkkašumi, ja loahpahat oktasaš mállásiiguin. 

Sámi, eamiálbmogiid, nissonolbmuid vuoigatvuođat
Lávvardaga golggotmánu 16.b. 2010 álgá seminára Gáldu-Eamiálbmotvuoigat-vuođaid gealboguovddáža áirasa logaldallamiin, das mo Ovttastuvvon Našuvnnaid Eamiálbmotjulggáštus  doarju nissonolbmuid vuoigatvuođaid ja árvvu, ja Gálddu rollas nanosmahttit sámenissoniid vuoigatvuođaid. Dasto Valentina Sovkina, Murmánskka guovllu Sámi Ráđi jođiheaddji, logaldallá dás “Gii dárbbaša dán eamiálbmoga?” Sápmelaččaid iešmearrideami ja oadnosii dahkan Ruoššas”.  Prošeaktajođiheaddji Sara Pejok čilge ruoŧa Sámedikki barggus nannet sámenissoniid sajádaga servodagas, maid dahket ruoŧa ráđđehusa gohččuma vuođul.

Jahkečoahkkin 2010
SNF stivra lea ráhkkanan ahte jahkečoahkkin geahčadišgoahtá SNF barggu etihkalaš njuolggadusaid, ja maiddái árvvoštallá dan, vuhtiiváldá go Norgga Nissonpanela árvalus, mii gieskat almmuhuvvui Oslos, sámenissoniid. SNF lea lassin hábmen  Strátegálaš Plána 2009-2011, mii bukto jahkečoahkkima ovdii. Muđui leat dábálaš jahkečoahkkináššit. 

valentina-sovkinaSNF semináras gullat ruošša sámiid demokratijaovdáneamis ja sin barggus oidnosii dahkat kultuvrraset ja identitehtaset – bargguin main nissonolbmot leat njunušis. Govas Valentina Sovkina, Lujávrris eret, guhte jođiha Murmánskka guovllu Sámi Ráđi .

 

 

 

 

 

 

 

stholm-utst-11Stockholmma Nordiska Musea ofelastá SNF áirrasgoddái sierra “Sápmi”-nammasaš čájáhusas , mii rahppui 2007. Dat čájeha sápmelaččaid dili historjjás ja dál, ja ođđaáigásaš čájáhusas leat maiddái ruoŧŧelaš etnologa Gustaf Hallströma (1880-1962) čohkken dávvirat Guoládagas sullii 1910. .  

 

 

 

 

lars-a-baer-2Gáldu-Eamiálbmotvuoigatvuođaid gealboguovddáš Guovdageainnus, lea jagis 2010 ožžon ruđa Norgga Sámedikkis ja Ođasmahttindept:as sámi iešmearrideami-prošektii, mii galgá sámi birrasiid oainnuid fátmmastit. SNF áigu gozihit ahte sámi nissonolbmuid jietnage gullo.  Gáldu lea bovdejuvvon seminárii čilget mo sámenissoniid dili nanosmahttá sámi iešmearrideamibargguin, ja sin stivrajođiheadjdi Lars-Ande Baer oassálastá (govas).