Margge Uttjek Ny1– Eai leat galle lávddi gos láhččo digaštallat das maid sámi iešmearrideapmi ja veahkaválddi eastadeapmi mearkkaša sámenissoniidda – ja das maid nissonat ieža oaivvildit. SNF bovde danne seminárii mas lea sáhka sámenissoniid vuoigatvuođain oassálastit ja váikkuhit, čilge SNF seminárakoordináhtor, ubmesápmelaš Märgge Uttjek (govas). 

 SNF-Sámi NissonForum (njealji riikka sámenissoniid organisašuvdna) lágida rabas seminára “Sámenissoniid oassálastinvuoigatvuohta – Maid dat mearkkaša sosiála dillái, dearvvasvuhtii ja veahkáválddálašvuođa eastadeapmái” njukčamánu 6.b. 2015 Ubmis, Ruoŧas. SNF jahkečoahkkin dollo dasto Ubmis maŋit beivviid, njukčamánu 7.-8.b.

Čieža sámenissona Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas dollet sáhkavuoruid semináras ja válddahit ee.: –Ovddastit go sámedikkit sámenissoniidda áigeguovdilis áššiid? Guđe áššiid lea dehálaš čalmmustahttit nissonolbmuid čalmmiiguin? Sáhkavuorut leat davvisáme-, ruošša-,   ruoŧa- ja dárogillii, nu ahte seminára simultánadulkojuvvo. Seminára loahpas láhččá SNF velá sámi politihkalaš orgánaid ja organisašuvnnaid gaskasaš paneladigaštallamii.

Manin dákkár seminárafáddá? 

Märgge Uttjek lea SNFa seminárakoordinahtor. Son oaivvilda leat dehálažžan dáid gažaldagaid váldit ovdan, danne go SNF lea vásihan ahte sámenissonat máŋggain dilálašvuođain rahčet oažžut sin jiena gullot. –Okta sáhttá leat mo galgá gieđahallat iešguđetlágan veahkaválddi ja duolbmama maid nissonolmmoš vásiha, ja dán sihke sámi ja dáža servodagas. Atnit buorrin nuppiin sámenissoniiguin gulahallat ja gávdnat čovdosiid. Nu sáhttit ovttas barggat rievdadeami ovdii.  Mii dáhttut ja oaidnit dárbbašlažžan ahte rievdadusat bohtet.

Märgge rahpá seminára ubmisámegillii, mii lea áitojuvvon giella maid eai gallis hála. Son atná ovddidit gielas, kultuvrras ja áššiidis leat vuođđoolmmošvuoigatvuohtan. –Dátge váldo ovdan semináras, gos áigut ohcat čovdosiid: Mo bargat nanosmahttit nissoniid oassálastima ja miel-mearrideami servodagas? Mo eastadat veahkaválddi nissoniid ja mánáid vuostá – leš dal rumašlaš, kultuvrralaš vai struktuvrralaš veahkaválddálašvuohta?

-Eai leat galle lávddi gos láhččo digaštallat das maid sámi iešmearrideapmi ja veahkaválddi eastadeapmi mearkkaša sámenissoniidda ja maid nissonat ieža oaivvildit. SNF sámi nisson-organisašuvdnan ferte oažžut stuorát váikkuhanválddi,ja sámenissoniid vuoigatvuođaid ovddidanbargu ferte šaddat lunddolaš oassin sámi váldoorgánaid barggus sámiid ja eamiálbmogiid vuoigatvuođaid ovdii, deattuha SNFa Märgge Uttjek. Son lea Suorssás eret ja lea ássan Ubmis 30 jagi. Son sávvá sámenissoniidda ja eará berošteaddjiide bures boahtima Ubmii / Ubmejei!

Foto 2 Rauna KuokkanenRauna Kuokkanen (govas) lea professor Toronto universitehta stáhtadiehtaga lágádusas ja eamiálbmotoahpuid prográmmas Kanadas. Son lea dutkan sámi iešmearrideami sámi nissonperspektiivvas ja jearahallan sámenissoniid norgga ja suoma beale Sámis das maid oaivvildit sámi iešmearrideami ja Sámedikki birra. Su artihkkala “Gean jiena mii gullat Sámedikkis?” logat Gába áigečállagis 1-2014, maid SNF-Sámi NissonForum lea ilbmadan.  Rauna Kuokkanen, Jovnna-Jon-Ánne-Kirstte Rávdná, lea eret Ohcejogas Suoma bealde. Priváhta govva.

 

 

SNF seminára lea oassin Sámi Vahku prográmmas   Lassin gártá SNF oassálastit Västerbotten Musea nissonbeaivvedoaluin njukčamánu 8.b.  Ubmis. SNF fáddá dain doaluin lea sámenissoniid fierbmádatceggen ruoŧa bealde.

Sametingets logga jpg-format xsSeminára lea Ruoŧa Sámediggi dorjon ekonomalaččat. Doaluid leat muđui ohcan ruhtaduvvot sámedikkiin, Sámiráđis Kárášjogas ja Barentsčállingottis Girkonjárggas.